Lokomotiva 486.0 byla chloubou předválečného strojírenství. Zadání na výrobu rychlíkové lokomotivy dostaly obě naše lokomotivky. ČKD na výzvu zareagovala lokomotivou 486.1, které byly vyrobeny 3 kusy, ale k sériové výrobě nedošlo. Naproti tomu Škoda v Plzni byla úspěšnější a představili lokomotivu 486.0, kterých pak bylo vyrobeno 8 kusů. Tato čtyřspřežní lokomotiva měla trojčitý parní stroj a vyznačovala se krásnou elegantní stavbou, s vysoko uloženým parním strojem, odlehčeným rámem a poměrně velkými koly. To jsou nepřehlédnutelné prvky strojní architektury, které položila již řada 387.0, a na kterou tato řada navazovala. Lokomotiva byla barevně řešena kombinací světlejšího odstínu zelené, červené a černé. To ve své době budilo pozornost, neboť běžnou barvou parních lokomotiv byla dříve i později černá. Tato lokomotiva s přezdívkou Zelený Anton byla (je) krásná a elegantní. U našich slovenských sousedů je dodnes k vidění rekonstruovaná 486.007.
486.007 se stala předlohou pro stavbu dvou modelů z leptaných dílů na pojezdu Güetzold. Tentokrát pojezd lokomotivy BR19 od Guetzolda posloužil, jak lokomotivě, tak i pojezdu tendru. Skříň lokomotivy i tendru je postavena z leptaných plechů.
Soupiska potřebných částí ke stavbě lokomotivy:
Model lokomotivy BR19 (nebo jen pojezd) prodával Güetzold
Lept tendru a vrchní stavby lokomotivy (I. Zahrádka), seženete u firmy Kuber
Pojezd tendru – Původní Güetzold, k lokomotivě řady BR19
Mosazné doplňky MURAS (kompresor, výmyvky, lampy, napaječe, napájecí hlavy, atd)
Mosazné profily Litomyský , L 1x1mm, Trubky 1, 2 a 5mm, pruty 0,5mm; 0,8mm; 1mm; 2mm, plech 0,15mm
Lept tendru
Lept lze zakoupit zatím na společném leptu s lokomotivou řady 486.0
Lept pro lokomotivu a rozvody
Svinutí kotle. Plášť kotle se nejprve naohýbá např. na zakružovačce nebo ručně válením na tvrdé podložce. Potom se sletuje na švu a postupně se do něj vtláčí kroužky.
Po svinutí a zatlačení kroužků se zespad přiletují imitace přaskových vymýek.
Naohýbání skříňové části kotle. Ve skutečnosti je tato vypadá trochu jinak. Snad to ve verzi 2 opravím.
Sletování obou částí .
Vletování vymývek
Pláště válců se sletují nejprve v konstrukční vrstvě a potom v pohledové.
Čelník
Po vystříhání a úpravě dílů se sletuje obvodová část tendru. Plášť je tvořen pouze pohledovými díly, tedy se zdá poněkud nepevný. Nicméně je navržen tak, že se nasune na původní zinkové závaží které jeho pevnost výrazně zvýší.
Zde se vletuje čelo kuchyně.
Potom se vystrojí část kuchyně.
Naohýbání vybrání pro víka vodních van. Jsou to vlastně boky uhlové nástavby.
Naohýbáno kleštičkami, ale doporučuji použít ohýbačku.
Při letování pořád kontrolujte pravoúhlost a také poměry stran.
Nástavba tendru se posadí na upravený pojezd Guetzold.
Hotová hrubá stavba tendru.
Původní závaží Guetzolda se vybrousí a zkrátí tak, aby co nejpřesněji zapadl do pláště tendru.
Hotovo, plášť tendru s osazeným závažím, do kterého se později vmontuje pohon a pojezd tendru.
´Bočnice rámu lokomotivy se přilepí na Guetzolďácký rám.
Vrchní hrana rámu se zapraví dvěma pásky a plechem. To vytvoří povrch, na který je možné letovat další vybavení.
Naletované nosníky.
Nosník kotle je vždy o kousek vyšší, než je potřeba, je to proto, aby se pak nosníky přesně natrimovaly (vybrousili) na kotel, výšku dýmnice a podlhu budky.
Osazení nosníku dýmnice.
Zde se svinutý kotel položí na nosník dýmnice, nosníky kotlů a podlahu boudy. Vše se musí usadit na pojezd a brousit, dokud kotel není v perfektní vodorovné poloze vůči rámu a koleji.
Sesazené kotle, pojezdu a nosníků. Zde je nutné velmi přesně měřit, jinak se to projeví ve finálním vzhledu.
Zadní běhoun s po vzouru Albatrosů upraví na tažený vagonek a osaází leptanými doplňky a ojničkou.
Hotovo.
Spojení zadního běhounu ojničkou uchycenou pod S4
Zadní běhoun je spojen s hlavním rámem a musí se vyzkoušet ve všech jízdních režimech (oblouky, zlomy)
Na pojezd se naletují blatníky kol, které jsou pro řadu 486.0 typické. Blatníky musí být osazeny výše než je tomu u předlohy, také myslete na případné propružení náprav. Pokud se kola budou dotýkat blatníků (okolky) koledujete si o zkrat.
Na sousruhu se z kulatiny 4mm vysoustruží ložisko šoupátka. 1. Kužel, 2. do středu se odvrtá dírka 1,3mm, 3. kužez se oboustranně ofrézuje na tl. 1,5mm, tím znikne vidličk na kteoru se na koenc naletuje trubička, která vytvoří efekt ložiska.
Hotové ložisko, které se ve správné délce odřízne a naletuje na plášť válce
Hotové osazení.
Sezaení kotle, rámu, blatníků…. vše se musí vejít.
Začínáme s rozvody.
Rozvody se osadí a postupně se zkouší všemi jízdními režimy.
Nejčastěji můžete kolizi očekávat mezi křižákem a čepem S1, a také předním běhounem, křižákem.
Kola doporučuji sjet na soustruhu. Hrany obručí získají krásný kovovů vzhled a pokud přejedete i středy, vznikne krásný dojem typické pro českou konstrukci. Fotky jsou až na samém konci.
Hotové pojezdy obou lokomotiv řady 486.0
Zadní běhoun se musí pohybově trimovat s napaječi. Je to místo, kde dochází ke kolizi běhounu a armatur a následně vykolejení v oblouku. Vyléčí to kompromis. Napaješ posuňte o 3mm dopředu a vysuňte do strany o 1-2mm . Získáte tím cenný prostor pro rejdování zadního běhounu.
Spojení tendru s lokomotivou je provedeno pouze jednoduchou ojnicí bez kinematiky. Vzhledem k délce tendru to nevadí.
Poté následuje osazování detailů na kotel, čelní apod.
Na rozdíl od jiných lokomotiv je zde přední podvozek veden kulisou a středovým čepem.
A jdeme na pojezd tendru. Tendr má pevné podvozky – protože má krátký rozvor. Masky podvozků se lepí na původní odbroušené nosníky
Původní zinkové tělo pojezdu (se závažím) se musí odpilovat – či odfrézovat tak, aby šlo vetknout do skříně tendru.
Motor pojezdu je stará dobrí osvědčená Mashima.
Pro získání pevnosti jsou podvozky vždy spojený příčníky vpředu i vzadu. Tento detail mnoho modelářů vypouští. 1. je to vidět, 2. riskujete upadnutí masky nebo její poškození nějakou překážkou.
Hotovo. Tendr je sesazen, osazeny masky a můžeme jej doplnit detaily.
Detaily, detaily, detaily.
Dýmnice je otevíratelná, ale není to nezbytnou podmínkou.
Po doplnění detailů je potřeba celý model řádně odmastit.
Bohužel nemám fotky z průběhu stříkání modelu. Použity byly barvy Humbrol a v tomto případě bez primeru.
Spojení tendru a lokmotivy je kompromisem, ale vzhledem k krátkému rozvoru je možno lokomotivu spojit relativně nakrátko. U tendru je následně ještě doplněno elektrické spojení lokomotivy a tenrdu. to je provedeno tenkými černými drátky. Ty jsou na obou stranách jen přiletovány na DPS. Pro silnější provoz spíše doporučuji konektor a drátky ještě fixovat na izolaci ke skříním na obou stranách. Výrazně se tak zvýši životnost takového spojení.
Tendr je hotov.
Nezbytné je vybavení kuchyně. Speciálně u řady 486.0 je dovnitř dost vidět.
Popelník by měl být rezavý s nádechem popelavých skvrn.
